Bez soudu převod neprojde. U nezletilého dítěte chrání majetek zákon i opatrovnický soud. Podle § 898 občanského zákoníku je souhlas soudu potřeba vždy, když dítě nemovitost nabývá, prodává či zatěžuje. Bez pravomocného rozhodnutí soudu vám katastrální úřad vklad nemovitosti jednoduše nepovolí a převod neproběhne.
Zůstat v bytě je problém
Typickou situací bývá převod bytu s tím, že v něm dárce plánuje dožít. Ústní dohoda nestačí, jistotu dává až věcné břemeno. Soud ale bude posuzovat, zda je dar i přes toto omezení pro dítě výhodný. „Z realitní praxe je vidět, že rodiny často řeší hlavně to, jak si dárce zachová možnost v nemovitosti dál bydlet. Jenže právě služebnost, která dává dárci jistotu, zároveň znamená, že převod na nezletilého musí být právně posouzen mnohem pečlivěji,“ upozorňuje Jiří Krejčí, CSO společnosti hyponamíru.cz.
Prodej se komplikuje
Největší praktický háček se často objeví až po letech. Pokud se rodina potřebuje přestěhovat, dětský byt nelze jen tak prodat a získané peníze použít na nový dům. Jakýkoliv prodej či zřízení zástavního práva pro hypotéku vyžaduje nový souhlas soudu.
Náklady jsou za dítětem
Vlastnictví bytu nepřináší jen hodnotu, ale i pravidelné poplatky do fondu oprav, pojištění nebo daně. Rodiče přitom musí při správě majetku vystupovat jako řádní hospodáři. Kdyby byt sami vlastnili, budou mít ruce volnější. Navíc, pokud byt vynáší nájemné, jde o čistý příjem dítěte, nikoliv o volné peníze pro rodinný rozpočet. I s tím se musí počítat.
Plnoletost vše změní
Dnem osmnáctých narozenin získá potomek nad majetkem absolutní kontrolu. Rodiče už nemohou nijak ovlivnit, zda byt prodá, pronajme nebo zastaví. Bez včas zřízené služebnosti bydlení nepomůže dárci ani ta nejlepší rodinná dohoda.
Před dluhy nemovitost neschováte
Darování bytu dítěti nefunguje jako rychlá ochrana před věřiteli. Pokud byl převod proveden s cílem zkrátit jejich uspokojení, lze ho právně napadnout. Svůj význam ale má při rozvodu rodičů, kdy majetek zůstává dítěti a nedělí se.

