Nový magistrát by mohl být v širším centru Prahy. Máme dvě varianty, říká radní Zábranský

Nedávno jste vycouvali ze zvažovaného nákupu budovy České pošty v Jindřišské ulici. Prý kvůli nedostatečné kapacitě pro úředníky. To jste ale věděli už dřív, ne?

Chtěli jsme mít co nejvíc alternativ pro období, kdy skončí nájem Škodova paláce. Donedávna se budova České pošty v Jindřišské jevila jako v podstatě jediná alternativa, takže jsme o ní uvažovali, přestože je její kapacita menší, než jakou má Škodův palác. Uměli bychom se s tím vypořádat, část zaměstnanců by v tom případě šla do jiných budov magistrátu. Nicméně v tuto chvíli jednáme o dvou dalších alternativách, které se obě jeví jako vhodnější.

Jakých alternativách?

Bohužel nemůžu zmiňovat detaily. Ředitel magistrátu, který má za úkol najít místo pro úředníky, musel podepisovat mlčenlivost, neboť si soukromí vlastníci těch objektů nepřejí, aby se vědělo, že s nimi Praha jedná. Nicméně očekávám, že v horizontu několika málo měsíců by měla být veřejně známá informace, o jaké nemovitosti jde.

A jde o nemovitosti, které už jsou na trhu?

Nebudu ani naznačovat.

Tak to zkusme jinak, jsou v centru města?

Ano, v širším centru Prahy.

A jde o moderní kancelářskou budovu, nebo opět nějaký historický objekt?

Mohu akorát říct, že zde není problém jako u objektu v Jindřišské, která je vlastně v relativně špatném technickém stavu a bude u ní potřeba investovat celkem významné prostředky do rekonstrukce. Však když vejdete do atria, můžete vidět, že místy prokapává voda. Nemovitosti, o kterých uvažujeme, tyto technické problémy nemají. Kapacitně by měly také dostačovat, obě nemovitosti jsou větší než budova pošty v Jindřišské.

Takže už nepracujete s variantou, že by se prodloužila nájemní smlouva ve Škodově paláci?

Samozřejmě je to jedna z alternativ, kdyby nic jiného nevyšlo. Stále probíhají jednání s majitelem paláce o případné další spolupráci.

A na nákup nové budovy máte rozpočet kolem oné miliardy korun, kterou jste byli ochotni vložit do budovy v Jindřišské?

My se budeme rozhodovat podle konkrétního případu, nemáme stanovený nějaký maximální strop. Je zřejmé, že tyto prostředky v rozpočtu nemáme a bude potřeba sáhnout do nějaké rozpočtové rezervy nebo přebytku z minulých let.

Zůstaňme ještě chvíli v Jindřišské ulici, loni jste nakonec odmítli koupit od církve Jindřiškou věž za požadovaných sto milionů korun. Vrátilo se za vámi Pražské arcibiskupství s nějakou nižší nabídkou?

Je pravda, že se z arcibiskupství potom ozvali, že by chtěli jednat o případné nižší částce. Nicméně cena byla jen jedním z faktorů, kvůli kterému jsme se takto rozhodli. Hlavní důvod, který nás od koupě odradil, byla pokračující nájemní smlouva stávajícího nájemníka na dalších dvacet let. Takže my bychom tu budovu nemohli dalších dvacet let vlastně využívat, do toho by bylo potřeba významně investovat do opravy střechy, možná i obvodového pláště, a to nám už nedávalo smysl.

Podobně jste se rozhodli i v případě veleslavínského zámku, který patří státu. Necháte ho jít do dražby, nebo se ho pokusíte ještě nějak získat?

Praha má dlouhodobě zájem o bezúplatné nabytí nejen veleslavínského zámku, ale i kunratického zámku. V obou případech jde o památkově chráněné nemovitosti, které nejsou v dobrém stavu a u kterých víme, že vyžadují stamilionové investice, aby se daly uvést do nějakého provozuschopného stavu. A vzhledem k tomu, kolik peněz je potřeba dát do rekonstrukcí, nám nedává smysl zámky nabývat úplatně. Jednáme sice se státem o směně nemovitostí, víme, že můžeme státu nabídnout Faustův dům nebo hasičské zbrojnice, ale takových nemovitostí máme nakonec jen omezený počet.

Na druhé straně od státu chceme získat spoustu dalších nemovitostí, a kdybychom do směny dali veleslavínský zámek za 520 milionů korun a kunratický zámek za více než sto milionů korun, zúžíme si počet nemovitostí, které můžeme od státu směnou získat. Proto jsem napsal v říjnu ministrovi financí, že bychom měli zájem o bezúplatný převod, což stát ale nechce. Jednáme tak ještě o možnosti dlouhodobé výpůjčky.

Když už jste zmínil kunratický zámek, ten nedávno stát vydražil. O zámek má přitom zájem městská část Praha-Kunratice. Je ještě šance, že by zámek získalo město?

Kunratice po nás chtěly, abychom zámek v rámci směn získali, a deklarovaly, že najdou peníze na investice a provoz zámku. Nicméně jejich plán byl rozprodat několik stavebních parcel, které má městská část ve svěřené správě, a z toho financovat ony stamilionové rekonstrukce. Upřímně si myslím, že to není dobrý nápad. Pokud město nebo městské části mají nějaké stavební parcely, měly by na nich podle mého názoru realizovat městskou bytovou výstavbu. Neměli bychom stavební parcely rozprodávat kvůli tomu, abychom měli na investice do chátrající nemovitosti. Podle mých informací teď městská část uvažuje o tom, že by nabídku z dražby dorovnala, a tedy přistoupila k prodeji těch stavebních pozemků. To se mi nezdá jako vhodné řešení.

Z pozice hlavního města do toho budete případně zasahovat?

Městská část si určitě může sama koupit nemovitost, když na to má peníze. Ale ve chvíli, kdy chce prodat nějaké nemovitosti, které má ve svěřené správě, a cena těch nemovitostí přesáhne určitou hodnotu, pak už prodej podléhá souhlasu hlavního města Prahy. V tomto případě je možné, že Praha nebude souhlasit.

Do náročné rekonstrukce se nicméně pustíte v případě karlínských kasáren, které jste získali od státu. Rada si už zadala studii o využitelnosti budovy, co byste si tam představoval vy?

My se popravdě nechceme dostat do pasti, že bychom si teď vysnili nějaké budoucí využití a pak narazili. Klíčovým partnerem v diskuzi jsou památkáři. Proto chceme v příštích měsících přijít s analýzou využitelnosti za památkáři a prodiskutovat s nimi, jestli jsou naše představy reálné. Ta nemovitost je opravdu velká, což je ostatně důvod, proč jsme ji chtěli. Kasárna se v posledních letech stala přirozeným místem setkávání, chodí tam hodně lidí a vnímám tam velký potenciál. Já bych tam určitě chtěl studentské bydlení, nějakou školu a uvažujeme i o umístění vědeckotechnického parku. Určitě by tam měla být kultura a možná i nějaké sociální služby. Uvidíme, co nám památkáři dovolí z pohledu zásahu do té budovy, která je ve velmi špatném technickém stavu. Určitě je to projekt na více než jedno volební období.

Na kolik tu renovaci odhadujete?

Myslím si, že to bude k miliardě korun.

V jaké fázi je odkup historické budovy nákladového nádraží Žižkov?

To je pro nás klíčová nemovitost. Území okolo nádraží je obrovské, bude tam rozsáhlý development, jeden z největších v Praze, a město tam nemá skoro žádné pozemky. Pracujeme tudíž na přímém odkupu samotné budovy nákladového nádraží od Českých drah, což vyžaduje dohodu s developerem Sekyra Group, který má na tyto nemovitosti předkupní právo. Developer je připraven se práva vzdát, takže teď řešíme detaily vymezení území, musí se udělat znalecký posudek a rádi bychom odkup finalizovali ještě tento rok. Je to pro nás priorita, protože řešení budovy je klíčem k rozuzlení celého rozvojového území. Ve chvíli, kdy budeme vědět, co bude s budovou nádraží, bude moci dojít ke schválení změn územního plánu a dohod s developery, kteří pak mohou přistoupit k výstavbě.

Jak vysoká to bude pro město investice?

To ještě přesně nevíme, ale myslím si, že to bude také k miliardě korun.

Jak budete chtít budovu využít?

Momentálně existuje poměrně dlouhý seznam možných využití a zájemců, kteří by tam chtěli, že to přesahuje možnosti budovy. Nicméně by tam měla být škola, kultura, nějaké veřejné služby. Zároveň chceme připravit projekt na rozšíření kapacity, aby tam v rámci rekonstrukce mohla vzniknout nástavba. Podle mých informací se památkáři nebrání tomu, aby se tam pár pater – nejlépe s byty – přistavělo. Stejně jako v případě kasáren chceme udělat takový mix využití, aby nebyl provoz ztrátový, což znamená i výstavbu komerčních prostor.

Jednáte ještě o nějakých dalších akvizicích?

Jedna z nich vlastně souvisí s nákladovým nádražím Žižkov. Jednáme se Správou železnic o odkupu železničního tělesa, které vede od nákladového nádraží do Malešic. To je vlastně velmi zajímavý záměr, my totiž chceme na tomto místě vybudovat tramvaj. A toto by mohl být první případ v Česku, kde by se využilo původní železniční těleso na výstavbu tramvajové tratě, což by mohlo ušetřit významné množství nákladů. S tím bychom navíc získali i pozemky, které dnes patří Správě železnic. Udělali bychom sice přeložku trati z jihu budovy nákladového nádraží na sever, nicméně to železniční těleso zůstane aktivní a v provozu pro tramvaje.

Počkejte, takže tramvaje budou jezdit po vlakových kolejích?

Koleje se budou stavět nové. Unikátní je to v tom, že pro tramvaj využijeme původní železniční drážní těleso.

Bude Praha ještě něco v dohledné době kupovat?

Dokončujeme několik let trvající jednání s majiteli pozemků v Krči, které potřebujeme pro výstavbu metra D. Tady by měla proběhnout poměrně rozsáhlá směna pozemků. Další směny řešíme v Libuši. Od Správy železnic chceme získat nemovitosti pro drážní promenádu v Praze 10. Loni jsme také získali od České pošty nemovitosti v ulici Na Strži, kde chceme připravit novou výstavbu. Ta nahradí stávající budovy, které nejsou v dobrém technickém stavu a nenaplňují potenciál té lokality.

V minulosti se mluvilo o tom, že budete prodávat nějaké nemovitosti mimo Prahu. Jak to vypadá?

Tomu jsem popravdě nedával takovou prioritu. Dává mi smysl ponechat si různé nemovitosti rozeseté po republice, které využívají organizace Prahy jako třeba bezpečnostní složky nebo domovy dětí a mládeže. Naopak jsme prodali třeba Lázně Toušeň, které Praha dlouhodobě nevyužívala. Z velkých prodejů mohu zmínit například pozemky kolem budovy Cetin ve Stodůlkách, které jsme loni prodali za asi 110 milionů korun. Pak už jde o drobnější prodeje. Až na úplné výjimky neprodáváme stavební pozemky, protože si je chceme ponechat na městskou výstavbu.

Tu má realizovat Pražská developerská společnost (PDS). Tržní hodnota jejího majetku stoupla na více než sedm miliard korun. Chystáte se její portfolio ještě rozšířit o další nemovitosti?

Teď se bavíme o tom, že bychom tam mohli vložit pozemky v ulici U Výstaviště, kde je dnes parkoviště. Je to stavební parcela, kde by mohla vzniknout městská bytová výstavba. Naproti je už zástavba, tak si dokážu představit, že by podél uliční čáry, kde jezdí tramvaje, vznikly nové domy. Nicméně PDS se nyní zejména snaží, aby připravila výstavbu na pozemcích, které už má. To je vlastně důvod, proč dochází k navyšování hodnoty těch pozemků, protože se s každou další fází přípravy jejich cena zvyšuje. Stále samozřejmě čekáme na první výstavbu. Doufám, že příští rok bychom už mohli něco soutěžit.

Jak budete výstavbu stovek až tisícovek městských bytů financovat?

To samozřejmě intenzivně řešíme. Je zjevné, že na to nenajdeme peníze v rozpočtu, protože v momentě, kdy se to rozjede, tak půjde o miliardy korun ročně. To by bylo velice složitě najít v rozpočtu Prahy. Jednáme o možnosti vytvoření investičního fondu, kam bychom vložili naše nemovitosti, čímž bychom mohli získat financování od Evropské investiční banky a dalších větších bank. Nemovitosti by tak zůstaly v moci Prahy, ale bylo by možné získat externí financování bez toho, abychom byli omezeni úvěrovými limity hlavního města Prahy.

Takže by Praha měla vlastní nemovitostní fond?

Přesně tak. Cílili bychom primárně na banky, které mají nyní velký zájem o financování dostupného bydlení. Nejen kvůli ESG, ale i kvůli tomu, že jim to může přinášet dlouhodobý stabilní příjem.

Kdy rozhodnete o založení fondu?

Myslím, že to bude nutné udělat v souvislosti s dokončením prvních projektů. Takže asi relativně brzo. Předpokládám, že rozhodnutí by mělo padnout tento rok, protože nějakou dobu bude trvat příprava fondu.

Jste spokojen s tempem přípravy bytových projektů od Pražské developerské společnosti?

Tak samozřejmě bych chtěl, abychom už něco stavěli. Ale problém je ten, že město přestalo před zhruba dvaceti lety stavět byty a ztratilo všechny kompetence. Ty se musely vytvořit a to nějakou dobu trvá. A v českém prostředí, bez ohledu na to, jestli jste město nebo soukromník, jakákoli příprava výstavby trvá extrémně dlouho. Takže to prostě vnímám jako realitu.

Primátor Bohuslav Svoboda avizoval před rokem, že chce spolupracovat se státem na rozvoji území Bohdalce, kde si stát chce sám zkusit vybudovat byty. Jak to pokračuje?

Stát to dál připravuje. Já si myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby nám ty pozemky na Bohdalci dal, protože my jsme v tomto ohledu dál. Máme Pražskou developerskou společnost, která ty projekty připravuje a uměla by to lépe. Nicméně ministerstvo financí chce vytvořit s ministerstvem pro místní rozvoj svůj model financování dostupného bydlení v režii obcí, kde by také hrálo roli externí financování od bank. A Bohdalec má být v tomto ohledu pilotním projektem. Více informací k tomu ale nemám, poslední schůzka k tomu proběhla před několika měsíci.

V minulém volebním období jste se jako radní pro bydlení věnoval rekonstrukcím starých obecních bytů. Jak to vypadá teď?

Už o tom nedostávám informace, není to už moje gesce, ale obávám se, že počet prázdných bytů zase mírně roste. V minulém volebním období se nám podařilo snížit počet prázdných bytů na polovinu, ale mám obavu, že zvýšené tempo oprav už nepokračuje. Zatím se ani moc nerozjelo pronajímání sociálních bytů podle nových pravidel, které prosadila náměstkyně pro bydlení Alexandra Udženija.

Pražané už nějakou dobu sledují opravu někdejší burzy v Holešovické tržnici nebo Průmyslového paláce na Výstavišti. Chystáte nějaké další významné renovace městského majetku?

Tento rok se budou například otevírat střechy Křižíkových pavilonů, kde vznikne obrovská pobytová terasa pro veřejnost. Bude tam krásný výhled a těším se, až si tam dojdu večer dát něco k pití. Letos se také dokončí rekonstrukce divadla Spirála, což je v Praze úplně unikátní stavba. Co do kapacity to má být druhá největší divadelní scéna v Praze, hned po Nové scéně Národního divadla.

Posunula se někam zamýšlená rekonstrukce Staroměstské tržnice?

To je opravdu dlouhodobě neřešený problém a je to jedna z větších akcí, se kterou chci pohnout. Založili jsme k tomu pracovní skupinu a chceme k tomu udělat soutěžní dialog. Ta cesta, kterou Praha zkusila v minulosti, že se udělá rekonstrukce a až potom by se hledal provozovatel, mi nepřijde jako nejvhodnější. Myslím, že je dost rizikové předvídat, co ten trh bude vlastně chtít. Takže chceme jít cestou soutěžního dialogu, kde by se budoucí provozovatel měl možnost podílet na rekonstrukci, aby odpovídala budoucímu využití. Letos bych tam chtěl udělat prohlídky pro veřejnost, aby se o tom začalo více mluvit a ozvali se případně ti, kteří by o provoz měli potenciálně zájem. Ideálně aby se už v tomto volební období začalo s rekonstrukcí.

Máte více takových „ležáků“?

Takových památkově chráněných nemovitostí, se kterými si dlouhodobě nevíme rady, je samozřejmě víc. Ať už je to Brandejsův statek v Suchdole nebo Dominikánský dvůr v Praze 4. Tam je složité najít takové řešení, které by město finančně uneslo. Dominikánský dvůr je dvoupatrová budova, která nemá moc velkou kapacitu, a přitom potřebuje investice v řádu stovek milionů korun. Je tak složité to vymyslet tak, aby to dávalo ekonomický smysl.