Nezlomné bojovnice s velkými sny: Hokejistku Ester (22) a malou Margaretku (4) trápí SMA

Ester je 22 let, Margaritě teprve 4 roky. Ačkoliv jsou od sebe 18 let, mají ledacos společného. Oběma jim totiž sudičky do kolébky dopřály škaredé podarování v podobě spinální muskulární atrofie, jež je známější pod zkratkou SMA. O této zákeřné chorobě se v posledních letech hovoří čím dál častěji, a to především v souvislosti s nadmíru nákladnou léčbou. V pražském Obecním domě se proto již pošesté koná Galavečer na Draka, který si klade za cíl podpořit právě děti a mladé lidi, kteří se s touto nemocí, jež ochabuje lidské svaly prakticky až do paralýzy, celoživotně potýkají.

Není žádnou novinkou, že světová populace neustále roste: podle odhadů OSN se očekává, že v roce 2050 bude čítat více než devět miliard lidí, přičemž většina bude pocházet z dnešních rozvojových zemí. Počet obyvatel ve městech se zdvojnásobí. Některé odhady naznačují, že v roce 2030 bude nutno investovat 40 bilionů amerických dolarů do městské infrastruktury po celém světě.
V důsledku tohoto trendu můžeme očekávat větší kupní sílu a globální posílení střední třídy, která přinese i větší nároky na životní styl. Abychom v budoucnu dosáhli celosvětově udržitelné společnosti, musí být rostoucí kvalita našeho života oddělena od spotřeby přírodních zdrojů a emisí.
Pokračující a rychlý nárůst využívání fosilních paliv a přírodních zdrojů má vliv na klíčové ekosystémy ohrožující dodávky potravin, ryb, dřeva a vody. Mezinárodní energetická organizace (IEO) odhaduje, že se spotřeba prodávané energie zvýší o téměř 50 procent, bereme-li v úvahu cenové úrovně let 2007 a 2035. Cena vody by měla v příštích dvaceti letech vzrůst dokonce o 300 procent. Následkem bude, že kvůli klimatickým změnám a populačnímu růstu bude trpět nedostatkem nebo omezeným množstvím vody neuvěřitelných sedm miliard lidí.

Nejen výrobci

Do řešení problémů souvisejících s udržitelným rozvojem musí být zapojena celá společnost: vlády, podniky i sami spotřebitelé. Vlády musejí vysílat nejen správná sdělení, ale rovněž stanovovat základní podmínky, aby každý z nás mohl určit, jaký příspěvek se od něj očekává. Dobrým příkladem je požadavek větší udržitelnosti spotřeby. Jádrem není důraz na rozvoj „zelených“ výrobků, ale spíše na nabídku a využívání „inteligentnějších“ řešení. Spotřebitelé na celém světě si musejí zároveň osvojit zodpovědnější nákupní zvyky a mnohem efektivněji používat produkty a služby. Průzkumy totiž ukazují, že ekologická stopa mnoha druhů spotřebního zboží závisí do značné míry na účinném používání výrobků právě u spotřebitele. Dobrým příkladem jsou prací a čisticí prostředky či prostředky denní hygieny. Kdyby miliony domácností na celém světě šetřily energii tím, že by praly při nižších teplotách, výrazně by to k ochraně klimatu přispělo.

Zrcadlo krize

Recese naznačila, kdo to myslí s udržitelností vážně. Následkem finanční krize omezily některé firmy v oblasti udržitelnosti svoji angažovanost. Jedná se především o společnosti, pro které firemní společenská odpovědnost a udržitelnost spočívá především v darech, sponzoringu a projektech, které mají jen málo co do činění s jejich vlastní podnikatelskou činností. Stále však existuje množství takových firem, které v udržitelnosti vidí odpovědnost zasahující celý hodnotový řetězec. Díky tomuto komplexnímu přístupu získávají nyní ekonomické výhody, například v podobě značných finančních úspor. Není pochyb o tom, že na problematiku trvale udržitelného rozvoje je nutné nahlížet z dlouhodobé perspektivy. Současná složitá hospodářská situace to nezmění. Navíc cíl kombinovat účinnost výrobků s odpovědností vůči společnosti a životnímu prostředí podněcuje vznik inovací. To v dobách krize pomáhá, protože takové firmy mohou zákazníkům a spotřebitelům nabídnout jasnou přidanou hodnotu.